|
|
Analytické metody využívané při sledování kontaminace životního prostředí v souvislosti s těžbou uranových rud
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkušebními postupy, které se používají při sledování kontaminace životního prostředí po těžbě uranové rudy v oblasti uranového dolu v Dolní Rožínce. Zabývá se stanovením radioaktivních prvků radia, uranu a radonu. Popisuje metody stanovení radioaktivních prvků, které se využívají v laboratoři uranového dolu v Dolní Rožínce. V práci jsou dále uvedeny další použitelné metody stanovení uranu. V malém rozsahu se tato práce zabývá také stanovením manganu, železa a jiných kovových prvků. Na konci práce jsou uvedeny hodnoty naměřených koncentrací sledovaných analytů ve vybraných lokalitách. Tyto hodnoty, které byly poskytnuty laboratořemi v Dolní Rožínce, jsou platné pro rok 2010.
|
|
|
Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována pro DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Literární rešerše obsahuje popis ionizujícího záření, přírodních radionuklidů, těžby uranové rudy a ložisek; Běstvina a Licoměřice. Experimentální část práce zahrnuje odběr vzorků, jejich analýzu a zhodnocení obsahu vybraných radionuklidů ve dvou zvolených lokalitách. Obsah uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovuje jednou ročně externí laboratoří, za použití polovodičové gamaspektrometrické analýzy (GSA). Stanovení obou radionuklidů ve vodách, ve zmíněných lokalitách se provádí ve středisku zkušebních laboratoří (SZLAB) v Dolní Rožínce. Aktivita uranu i radia v důlních vodách z ložiska Běstvina bývá pod mezí stanovitelnosti. Kaly z Běstviny, dle výsledků externí laboratoře, běžně vykazují aktivitu obou radionuklidů. Cílem práce je ověřit jinou metodou obsah radionuklidů v kalech z ČDV Běstvina. Jako srovnávací metoda bylo vybráno stanovení uranu pomocí UV-VIS spektrofotometrie s dělením na silikagelu. Lokalita Licoměřice byla vybrána jako srovnávací. Dodatkovou metodou pro stanovení koncentrace uranu byla zvolena ICP MS. Pro stanovení radia byla zvolena radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag).
|
|
|
Přední konec palivového cyklu
Sedlák, Miroslav ; Katovský, Karel (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa bude zaoberať problematikou prednej časti palivového cyklu. Zhrnie a opíše aktuálne poznatky vzťahujúce sa na urán, fázy jeho premeny z nevyužiteľného chemického prvku na pre ľudstvo významný energetický zdroj. Pochopenie procesu spracovania uránu na využiteľný zdroj energie má neoceniteľný význam pre budúcnosť energetiky. Využívanie uránu ako paliva prináša nielen výhody, spočívajúce vo využiteľnosti prvku pre ľudstvo, ale aj nevýhody, spočívajúce v ohrození životného prostredia a hrozbe negatívnych následkov na okolie v prípade havárií. Dôkladné poznanie jednotlivých fáz palivového cyklu prispieva k zvyšovaniu bezpečnosti využívania tohto chemického prvku pre ľudstvo a zvyšovaniu účinnosti premeny uránovej rudy, a tým k vytvoreniu stále vhodnejších podmienok pre rozvoj jadrovej energetiky.
|
|
|
Přední konec palivového cyklu
Sedlák, Miroslav ; Katovský, Karel (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa bude zaoberať problematikou prednej časti palivového cyklu. Zhrnie a opíše aktuálne poznatky vzťahujúce sa na urán, fázy jeho premeny z nevyužiteľného chemického prvku na pre ľudstvo významný energetický zdroj. Pochopenie procesu spracovania uránu na využiteľný zdroj energie má neoceniteľný význam pre budúcnosť energetiky. Využívanie uránu ako paliva prináša nielen výhody, spočívajúce vo využiteľnosti prvku pre ľudstvo, ale aj nevýhody, spočívajúce v ohrození životného prostredia a hrozbe negatívnych následkov na okolie v prípade havárií. Dôkladné poznanie jednotlivých fáz palivového cyklu prispieva k zvyšovaniu bezpečnosti využívania tohto chemického prvku pre ľudstvo a zvyšovaniu účinnosti premeny uránovej rudy, a tým k vytvoreniu stále vhodnejších podmienok pre rozvoj jadrovej energetiky.
|
|
|
Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována pro DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Literární rešerše obsahuje popis ionizujícího záření, přírodních radionuklidů, těžby uranové rudy a ložisek; Běstvina a Licoměřice. Experimentální část práce zahrnuje odběr vzorků, jejich analýzu a zhodnocení obsahu vybraných radionuklidů ve dvou zvolených lokalitách. Obsah uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovuje jednou ročně externí laboratoří, za použití polovodičové gamaspektrometrické analýzy (GSA). Stanovení obou radionuklidů ve vodách, ve zmíněných lokalitách se provádí ve středisku zkušebních laboratoří (SZLAB) v Dolní Rožínce. Aktivita uranu i radia v důlních vodách z ložiska Běstvina bývá pod mezí stanovitelnosti. Kaly z Běstviny, dle výsledků externí laboratoře, běžně vykazují aktivitu obou radionuklidů. Cílem práce je ověřit jinou metodou obsah radionuklidů v kalech z ČDV Běstvina. Jako srovnávací metoda bylo vybráno stanovení uranu pomocí UV-VIS spektrofotometrie s dělením na silikagelu. Lokalita Licoměřice byla vybrána jako srovnávací. Dodatkovou metodou pro stanovení koncentrace uranu byla zvolena ICP MS. Pro stanovení radia byla zvolena radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag).
|
|
|
Analytické metody využívané při sledování kontaminace životního prostředí v souvislosti s těžbou uranových rud
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkušebními postupy, které se používají při sledování kontaminace životního prostředí po těžbě uranové rudy v oblasti uranového dolu v Dolní Rožínce. Zabývá se stanovením radioaktivních prvků radia, uranu a radonu. Popisuje metody stanovení radioaktivních prvků, které se využívají v laboratoři uranového dolu v Dolní Rožínce. V práci jsou dále uvedeny další použitelné metody stanovení uranu. V malém rozsahu se tato práce zabývá také stanovením manganu, železa a jiných kovových prvků. Na konci práce jsou uvedeny hodnoty naměřených koncentrací sledovaných analytů ve vybraných lokalitách. Tyto hodnoty, které byly poskytnuty laboratořemi v Dolní Rožínce, jsou platné pro rok 2010.
|
|
|
Vliv těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky na okolní prostředí
STRÁNSKÁ, Marta
Počátek uranového hornictví v České republice se datuje od roku 1945. V této době se těžba uranové rudy velmi rychle rozvíjela a zvyšovaly se požadavky na těžbu uranové rudy. V létě a na podzim v roce 1956 byla nalezena uranová ložiska Rožná a Olší a v roce 1957 došlo k zahájení hloubení jámy R1 na ložisku Rožná. Uranové ložisko Rožná je posledním exploatovaným ložiskem uranu v České republice, nachází se v kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1958 až dosud zde probíhá hlubinná těžba. Finálním prodejným produktem z těžby a úpravy je uranový koncentrát (tzv.žlutý koláč) ve formě diuranátu amonného a vedlejším produktem čištění odkalištních vod je prodejný síran sodný. Vlivem těžby a úpravy uranové rudy došlo v okolí Rožné na Českomoravské vrchovině k zásahům do přírodního prostředí, které způsobily řadu změn v reliéfu, vodním režimu a odtokových poměrech, ve vegetaci i fauně. Těžba uranu ovlivnila také zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Působení činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka (od státního podniku DIAMO), na životní prostředí, je zajišťováno ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Od konce 90. let je prováděn monitoring podle dokumentovaných programů monitoringu, které jsou schvalovány a jejich výsledky každoročně projednávány s příslušnými správními úřady, orgány odborného dozoru (SÚJB) a seznamována je s nimi rovněž veřejnost. Na základě vyhodnocení dosavadních výsledků pravidelného monitoringu životního prostředí, bylo prokázáno, že v důsledku těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky nedochází k závažnému znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Názory lidí žijících v okolí Dolní Rožínky jsou velice rozdílné. Může za to fakt, že jejich informace týkající se vlivu těžby a úpravy uranové rudy jsou nedostačující z důvodu nezájmu o toto téma, neboť pod pojmem uran si představují {\clqq}zlo{\crqq}, nebo v dřívějších dobách byly informace přísně utajené. Tato publikace by měla sloužit jako zdroj informací, jak široké veřejnosti tak pro studijní účely.
|
host ::
RSS.